|
1154-1216:
Muži postupně dávají opět přednost tunikám a plášťům před méně pohodlným bliaundem. Královský oděv této
doby se skládal z dalmatiky
(typ svrchní tuniky), pod ní
tunika s užšími rukávy a
alba. Z ramen spadal
plášť.
Objevují se
rukavice s prsty. Rozstříhávané dolní
okraje (dagge), nově vzniklý oděvní prvek, se své největší
obliby
0br.8 Herold
|
|
a rozkvětu dočkal ve
14. století. Také se objevuje oděv dvou barev (a nejen oděv ale i
výšivka). Slavnostní šlechtické tuniky sahaly do půli lýtek, běžné nad
kolena. V Anju zavádí šlechta ještě další oděvy - krátký plášť bez
kapuce - rheno, podšitý velmi drahými kožešinami a krátký plášť s kapucí
podšitý hedvábím - capa.
U žen se dámská šlechtická móda kolem roku 1160
změnila z řasnatého bliaundu
0br.9 Královna Alžběta
|
|
na volný šat, stažený v pase opaskem. Rukávy má úzké po celé
délce, nebo se mohou od lokte rozšiřovat. V podstatě se tak jako
mužská móda vrátila k předloze z konce 11. století. Pod šaty patřila
camise (košilka) a naopak na šaty půlkruhový plášť. Na hlavě se pod
bradou obtáčel pruh látky barbette.
Koncem 12. století (1190-1200) se objevuje další
svrchní oděv pelice (peliçon), což je vlastně
0br.10 Žena v peliçonu
|
|
svrchní tunika pod kolena z hedvábí nebo sukna po
okrajích lemovaná kožešinou. Jen občas se k němu nosil opasek položený
v bocích. Pod peliçon patřily vnitřní šaty s
úzkými rukávy a pod ně camise. Na nohách byly šité látkové ponožky
- chausses a boty; na hlavách závoj. Toto vše mohlo být doplněno
pláštěm.
Pro prostý lid obecně
platilo po celé 12. století, že muži chodili v přepásaných
0br.11 Urozený pár
|
|